Doporučujeme

Časopis pro technickou a informační výchovu. ON-Line

Časopis pro podporu vzdělávání. ON-Line

Portál studijních a výukových opor katedry technické a informační výchovy PdF MU. ON-Line



Přihlášení

                         __   __
_ __ _ __ _ _ \ \ / /
| '_ \ | '_ \ | | | | \ V /
| | | | | | | | | |_| | | |
|_| |_| |_| |_| \__, | |_|
|___/
Enter the code depicted in ASCII art style.

Tvorba vlastní prezentace pro interaktivní tabuli - Interaktivní prvky v prezentaci

Autor článku: Jan Krotký

Citace: Krotký, J., Interaktivní aktivity v prezentaci z hlediska typu a použití. In Trendy ve vzdělávání 2009. Olomouc : Votobia, 2009a, s. 472-475. ISBN: 978-80-7220-316-1.

 

Interaktivní tabuli s datovým projektorem můžeme využívat při výuce ke statické distribuci poznatků k žákům. Při připojení vizualizeru lze tímto celým kompletem nahradit i tradiční zpětný projektor...

 

Ovšem abychom interaktivní tabuli využívali opravdu interaktivně, musíme ve své prezentaci kromě pevných a teoretických prvků vytvořit prvky další, interaktivní. 

 

Tyto takzvané interaktivní prvky mohou být směřovány jak na učitele, tak i na žáky a zprostředkovávají mezi těmito činiteli a tabulí (prezentací) vzájemnou interakci. Interaktivní prvky tedy umožňují vstupovat zúčastněným subjektům do procesu výuky. Práce s vytvořeným interaktivním cvičením patří k dobře viditelnému a snadno kontrolovatelnému výstupu žáků. Vytvořená a připravená interaktivní cvičení můžeme nazývat interaktivními aktivitami. Interaktivní aktivita je tedy taková aktivita, se kterou můžeme aktivně pracovat nebo která reaguje na naše vstupní podněty. Rozborem interaktivních prezentací tvořených pro výuku na příslušném stupni škol bylo zjištěno, že tyto „aktivity“ můžeme podle principu ovládání nebo řešení rozdělit do několika skupin. 

 

Zdrojem průzkumu bylo téměř 200 prezentací vytvořených převážně studenty různých oborů v předmětu didaktické a informační technologie. Na základě rozboru prezentaci bylo zjištěno, že všechny aktivity můžeme rozdělit do těchto skupin:

 

Základní aktivity

1) Spojovačky

2) Přesouvačky

3) Přiřazovačky

4) Dokreslovačky

5) Dopisovačky

6) Doplňovačky

Doplňkové aktivity

7) Odkrývačky

Pokročilé aktivity

8) Poznávačky

9) Animace

10) Hry

Jak už bylo předesláno v úvodu, lze všechny používané aktivity začlenit do skupin. Primárním dělení je na základní, doplňkové a pokročilé. Základní aktivita využívá základní nástroje interaktivních systémů a je sama ze svého principu schopna vytvořit kompletní interaktivní cvičení. Pokročilá aktivita vyžaduje přítomnost dalšího média (zvuku, videa, animace), pokročilejších editačních nástrojů nebo komplikovanějších řešitelských postupů. Doplňková aktivita doplňuje některou ze základních nebo pokročilých aktivit a sama o sobě nemívá využití. Uvedené tři skupiny aktivit můžeme rozdělit dále podle typu činnosti, kterou využívají. Pojmenování těchto aktivit bylo z praktických důvodů zvoleno právě podle uvedených činností. 

 

Spojovačky

Hlavním cílem této aktivity je spojovat odpovídající položky k sobě. Spojení se realizuje obvykle čárou (perem). Můžeme také naznačit směr, a to použitím čáry se šipkou - od zdroje k cíli. Dle potřeb a zaměření prezentace lze kombinovat i text s obrázky či jinými objekty.

Primárně jsou jednotlivé položky určeny jako nepohyblivé. Pro zamezení pohyblivosti můžeme objekty sloučit k sobě nebo sloučit s pozadím. Spojování by mělo probíhat systematicky a vhodně. Poslední obrázek pro svou chaotičnost není zdárným příkladem.

 

 

Přesouvačky

Principem přesouvaček je přesunout již vytvořený objekt do předem určené oblasti. U tohoto typu aktivity přímo nezávisí, kde přesně přesouvaný objekt skončí. Oblast přesunu je dána jen rámcově např.: chybně napsané cizí slovo můžu dát na libovolnou stranu, ovšem vně kruhu (obr. 1) nebo vybraný název země mohu přesunout nad, pod nebo do odpovídající části mapy (obr. 2).

Ostatní prvky v prezentaci jsou pevně uchyceny a je jim tak zamezeno sloučením nebo zamčením v náhodném pohybu. 

Přesouvat lze objekty různého typu. Obvykle však slova nebo obrázky.

Časté chyby:

Nedostatek místa u cílové pozice objektu - obr. 4. U zbraní není fyzicky místo pro přesunuté názvy. Řešením by bylo pomocí externího rastrového editoru jednotlivé zbraně oddělit na samostatné obrázky a množství takto vzniklých objektů rozdělit na dvě samostatné stránky v prezentaci.

Přiřazovačky

U aktivit typu přiřazovaček jsou všechny aktivní objekty již předem vytvořeny a není z principu jasné jen jejich umístění. Úkolem bývá tedy přiřadit jednu z uvedených možností ke konkrétní volbě, pozici nebo pořadí.

Časté chyby:

Příliš malé objekty nebo písmo pro přiřazování viz. poslední obrázek č. 7.

Dokreslovačky

Úkolem této aktivity je nástroji typu pero, tužka, zvýrazňovač dokreslit objekty do připravených pozic, tvarů. Při tvorbě tohoto druhu aktivity je možné a vhodné doplnit i vzor požadovaného způsobu zpracování.

Časté chyby:

Objekty ke kterým se dokresluje nejsou zabezpečené proti smazání nástrojem guma. Pokud je pohyb či smazání předlohy nežádoucí, použijte nástroj pro zamčené objektů nebo sloučené objektů s pozadím.

Dopisovačky

Dopisovačky jsou podobné dokreslovačkám s tím rozdílem, že objekty psané nástrojem typu "pero" jsou textového charakteru. Jde tedy o dopsání určitých údajů nejen do připravených pozic v prezentaci. Aktivity typu dopisovaček bývají tvořeny jako delší, větší nebo rozsáhlejší ručně dopisovatelné útvary např.: napsat postup výpočtu u zadaného příkladu, dopsat větu, souvětí... .

Doplňovačky

Naproti tomu u aktivit typu doplňovaček se počítá s rychlým doplněním krátkého textového nebo jednoduchého netextového tvaru do přesně daných pozic. Obvykle se pro možnost doplnění příslušného tvaru vynechává či jinak rezervuje v dané aktivitě přesné místo (např.: vynechání místa pro zapsání y/i v pravopisném cvičení).

Časté chyby: Při návrhu aktivity není respektován požadavek na velikost vynechávaného místa s ohledem na zapisování pomocí nástrojů typu "pero" na interaktivní tabuli. Při doplňování pak mají uživatelé problémy vejít se s tvarem do připravené pozice.

Odkrývačky

Odkrývačka je aktivitou nadstavbovou a doplňkovou. Sama o sobě nemá prakticky uplatnění. V principu jde o zakrytí jednoho objektu objektem druhým s tím, že uživatel nemá možnost v první fázi vidět zakrytý objekt. Odkrytí objektu provádíme posunem objektu zakrývacího nebo jeho smazáním. S výhodou lze tuto aktivitu využít s doplňovačkou, dokreslovačkou, dopisovačkou jako jakési ověření správnosti výsledku nebo řešení. Pod tuto aktivitu můžeme zařadit také opačnou variantu a to zakrytí vybraných objektů. Aktivita pak může fungovat stylem: "Zakryj nebo zamaluj špatné výsledky". Pokud nám charakter navržené aktivity dovolí, můžeme efekt odkrývačky realizovat také multimediálním prvkem. Například obsah správného řešení může být obsažen ve formě audio/video nahrávky. V praxi to vypadá tak, že řešíme cvičení a správné řešení si odkryjeme přehráním výsledku v jiném formátu.

Poznávačky

Poznávačky jsou druhem aktivity u kterého můžeme úspěšně uplatnit multimediální prvek. Principielně jde v této aktivitě o to vytvořit situaci vhodnou pro rozpoznávání skutečností pomocí různých smyslů uživatele. Daný uživatel nebo-li vyučovaný subjekt má za úkol řešení provést pomocí jiných elementárních aktivit. U obrázku 1, 2 a 4 můžeme vidět kombinaci s dopisovačkou. Obrázek číslo 3 je příkladem kombinace poznávačky s přesouvačkou. Poslední dva příklady můžeme brát jako čistokrevné poznávačky, ovšem první varianta (obr. 5) může být doplněna o spojovačku či přesouvačku a druhá varianta (obr. 6) může být doplněna o možnost upozornění na případné rozdíly kreslícím nástrojem - dokreslovačku.

5

Animace

Animace je specifickým druhem aktivit. Můžeme je rozdělit prakticky na animace aktivní a pasivní. Animace pasivní jsou takové animace, které probíhají bez nebo jen s minimální asistencí uživatele. Bývají to povětšinou různé demonstrační animace nebo animace tvořené zachytáváním obrazovky. U těchto animací můžeme ovládat třeba jen posun nebo rychlost přehrávání.

Animace aktivní jsou pak takové animace, které může uživatel do jisté míry ovládat. U tohoto druhu lze například nastavovat některé parametry, jako jsou dostupné nabídky, možnosti, volby. Animace pak automaticky reaguje na tyto uživatelem zadávané parametry. Takovéto animace je složitější připravit a vyrobit. Ovšem můžeme využít možnosti již vyhotovených animací, které bývají součástí galerií programů pro návrh a tvorbu prezentací pro interaktivní tabule.

Aktivní animaci můžeme zařadit mezi pokročilé aktivity, neboť právě předpokládáme další činnosti uživatele např.: Doplnění parametru, přesunutí nebo odkrytí objektu... .

Hry

Aktivita typu her je řazena pod aktivity pokročilé. Prostřednictvím široké palety nástrojů dostupných v editačním systému můžeme realizovat celou řadu různých her. Dobře mířené hry slouží v prezentaci povětšinou k opakování nebo procvičování probraného učiva. Umožňují v průběhu vyučování "zvolnit" a aktivizovat děti  prostřednictvím aktivity a interaktivní tabule. Takto lze úspěšně aplikovat různé deskové a stolní hry, křížovky, pexesa, puzzle atd. Hra je náročnější jednak na grafické zpracování a také na samotnou manipulaci v závislosti na principu hry.

 

Aktuality

19.11. 2014: Aktualizován harmonogram projektu NT
 
17.11. 2014: Projekt NT - Multimediální výuková technologie ve výuce - zde
 
17.5. 2014: ZDARMA - Kurzy pro žáky a učitele v rámci projektu Systematická podpora výzkumu a vývoje na ZČU
 
 
 
 
 

Náhodný obrázek

dny_vedy_Plzen08_09_2