Doporučujeme

Časopis pro technickou a informační výchovu. ON-Line

Časopis pro podporu vzdělávání. ON-Line

Portál studijních a výukových opor katedry technické a informační výchovy PdF MU. ON-Line



Přihlášení

  ____    ____                 
| __ ) | _ \ __ __ __ _
| _ \ | |_) | \ \/ / / _` |
| |_) | | _ < > < | (_| |
|____/ |_| \_\ /_/\_\ \__, |
|___/
Enter the code depicted in ASCII art style.

Hlasovací zařízení

Kapitoly studijního textu:

Co to je hlasovací zařízení a jeho technologie

Kategorie otázek zadávaných pomocí hlasovacího zařízení

Funkce a využití hlasovacího zařízení ve výuce

Doporučené výukové kurzy:

Pro tuto kapitolu nejsou jiné výukové kurzy. Doporučujeme se seznámit se zapojením a ovládáním přístrojů při kontaktní výuce v laboratoři didaktických technologií na FPE ZČU.

Doplňkové materiály:

Hlasovací zařízení a jeho využití ve výuce - závěrečná práce Bc. Milena Hlůžková

 


Úvod

„Soudobé vzdělávání je celosvětově charakteristické postupným zaváděním multimediálních, hypertextových a hypermediálních učebních pomůcek do výuky.“ (Dostál, 3/2009, s. 18) O pozitivním dopadu zavádění multimediálních učebních pomůcek do výuky v současné době již nemůže být pochyb. Mezi moderní učební pomůcku bezpochyby patří i hlasovací zařízení. Moderní pomůcky nám především umožňují inovovat vyučovací proces. Dle autorky (Martínková, 2009) je důležitý především kladný přístup pedagoga k novinkám v didaktických technologiích, ochota naučit se s nimi pracovat a aplikovat tak tyto pomůcky ve výuce. Pedagog však musí být o užitečnosti těchto pomůcek přesvědčen a především být ochoten věnovat svůj čas k tomu, aby se pomůcky naučil ovládat. Jednou z novinek, které mohou být využívány ve výuce na středních i vysokých školách, je tzv. hlasovací systém (z angličtiny Response System nebo též Student Response System). Jedná se o zařízení, které přivádí do výuky interaktivitu neboli „umožňuje okamžitou zpětnou vazbu všem žákům, učiteli i ostatním zúčastněným osobám.“ (Šedivý, 2010). Všichni se tak mohou zapojit do diskuze, vyjádřit svůj názor a podobně.

Co to je hlasovací zařízení?

Hlasovací zařízení (Student Response System (SRS)) je bezdrátový signalizační systém, který umožňuje pokládat studentům otázky a ti na ně mohou odpovídat prostřednictvím tzv. hlasovátka, stisknutím tlačítka zvolené odpovědi. Po stisknutí tlačítka s odpovědí je vyslán signál (buď infračervený, nebo radiový), ten je zaregistrován přijímačem, který je připojen k počítači. Počítač zaznamená odpovědi, případně je zobrazí tak, jak si učitel přeje. (Learning Technology Center, 2006) Jednoznačně tedy můžeme systém hlasování zařadit mezi interaktivní prvek výuky, protože „interaktivita umožňuje oboustrannou komunikaci a student tak má možnost prostřednictvím uživatelského rozhraní aktivně zasahovat do chodu programu a ne jen pasivně percipovat (přijímat) jeho obsah.“ (J. Dostál, 3/2009, s. 19) 7 Hlasovací zařízení však může mít více způsobů využití a také existuje více druhů, jak již bylo zmíněno. Než se podíváme podrobněji na výhody a nevýhody a způsoby využití, seznámíme se napřed s jednotlivými komponentami systému a jejich funkcemi.

Technologie hlasovacího zařízení

Hlavní skupiny hlasovacích zařízení můžeme vytvořit dle technologie, která je použita pro přenos signálů. V současnosti se využívají 3 typy technologií – přenos prostřednictvím radiové frekvence, prostřednictvím infračerveného signálu nebo síťový přenos. Nyní se podíváme na charakteristiky těchto technologií, jejich výhody a nevýhody.

Technologie radiové frekvence

Tento systém je popisován jako spolehlivé bezdrátové spojení mezi hlasovacími stanicemi a přijímačem. (SMART Technologies, 2011) Bezesporu je zde velká výhoda, že nemusí být mezi hlasovátkem a přijímačem přímá dráha, signál není třeba vysílat směrem k přijímači, je přijat vždy bez problémů a to až ze vzdálenosti 30 metrů. Za tuto výhodu je však třeba přijmout fakt, že každá hlasovací stanice je napájena vlastními bateriemi. Takové hlasovátko, například typu SMART Response PE vyžaduje 2 baterie AA. Oproti technologii infračerveného signálu jsou též tyto systémy výrazně dražší. Další nespornou výhodou zejména pro využití pro větší skupiny (např. na VŠ) je fakt, že dosah příjmu radiových stanic je 150 stop, tedy cca 46 metrů. Nejen z tohoto důvodu, ale též kvůli tomu, že radiový signál se snadno přenáší vzduchem a je jednoznačně identifikovatelný, může být na jeden přijímač napojeno až 600 hlasovacích stanic najednou.

Technologie přenosu infračerveného signálu

Dosah přenosu infračerveného signálu je pouze 50 stop – tj. cca 15 metrů. Navíc aby byl signál přijat přijímačem, musí být hlasovací stanice namířena přesně na přijímač, signálu nesmí nic stát v cestě. I z tohoto důvodu je doporučován pouze do počtu 64 studentů. Zařízení je však mnohem levnější než radiové. V hlasovátkách jsou opět 2 AA baterie, ale zde mají delší dobu životnosti, podle toho, jak často jsou používány. Z důvodu malého dosahu signálu a nutnosti vysílání signálu přímo směrem na přijímač 9 jsou tyto hlasovací stanice vhodné pouze pro menší počty žáků. Standardně jsou nabízeny v setech po 16 či 32 ks.

Technologie přenosu prostřednictvím sítě

Tato nejmodernější technologie používá k přenosu dat mobilní internetové zařízení. Jeho výhodou je neomezený dosah, může se kdokoliv připojit, pokud má přístup na internet. K připojení je možné použít počítač, notebook, smartphone, iPhone, iPad nebo jiné zařízení s přístupem na internet, které má kompatibilní prohlížeč (Internet Explorer, Firefox, nebo Safari), který vytvoří v zařízení tzv. virtuální hlasovací stanici. Přes centralizované přihlášení se může každý zapojit do výuky z jakéhokoliv místa. Je zde samozřejmě možnost omezení přístupu nepovolaným osobám, například stanovením přístupového hesla. Pomocí tohoto zařízení tedy mohou spolupracovat studenti na různých místech kdekoliv na světě. Systém může pracovat buď samostatně, nebo v kombinaci s ostatními druhy hlasovacích zařízení.

Kategorie otázek zadávaných pomocí hlasovacího zařízení

Hlasovací zařízení se především používá pro zjištění názoru či znalostí žáků případně studentů. Nemusí se vždy jednat o testování, žáci mohou být dotazováni pro zjištění zpětné vazby, zdali látku správně pochopili, nebo mohou provádět různá dotazníková šetření a podobně. Více o využití hlasovacích systémů uvedeme dále v textu. Na tomto místě bych zdůraznila, jak se jednotlivé hlasovací stanice mohou lišit podle toho, jaké otázky či odpovědi je možné klást.

Ano/Ne

Nejjednodušší dotaz vyžaduje odpověď ano či ne. V takovém případě je naprogramována otázka, jedna odpověď ze dvou je označena za správnou, případně obě, pokud se jedná pouze o zjištění názoru žáků. Na některých hlasovacích stanicích jsou pro možnost odpovědi ano/ne speciální tlačítka. Pokud tomu tak není, stačí stanovit například, že pro vyjádření ano stiskněte 1, pro volbu ne stiskněte 2.

Pravda/Lež

Podobně jako ano/ne existuje i možnost dotazu na pravdivost tvrzení. Opět je možné hlasovat s hlasovacími stanicemi, kde je pro tento případ například zelené a červené 10 tlačítko. Pokud tomu tak není, je na učiteli, aby přiřadil jednotlivým možnostem konkrétní tlačítka.

Otázka s volbou z více odpovědí

Složitější jsou pak klasické „testové“ otázky, kde má student možnost vybrat odpověď z několika nabízených možností. Takové možnosti mohou být buď číslovány 1 až X nebo značeny písmeny A až J například. Za základní typ, který je možný použít téměř na všech hlasovacích stanicích, je otázka, kde pouze jedna nabízená odpověď je správná. Student tedy volí jedno písmeno či číslo a tím je hlasování ukončeno.

Otázka s více správnými odpověďmi

Otázky, kdy je třeba, aby student označil více možných odpovědí, protože je více možností správně, jsou již složitější a není možné je zadávat prostřednictvím všech hlasovacích systémů. Co se týče vytvoření otázky, tak to probíhá jako obvykle, pouze je třeba u více voleb nastavit příznak správnosti.

Otázka s číselnou odpovědí

Další otázka, která je ještě náročnější na hlasovací zařízení, je taková, na kterou student odpovídá zapsáním čísla. Typické je například využití při matematice. Možnost psaní číslic je ale spíše výjimečná, pouze u složitějších a dražších hlasovacích stanic.

Otázka s odpovědí formou textu

Vůbec nejsložitější otázky jsou takové, na které student odpovídá krátkým textem. Jedná se o krátký text, zpravidla nepřesahující 140 znaků. Příklady takovýchto zařízení jsou uvedeny dále v textu.

amozřejmě každý druh otázky má odlišnou obtížnost. Výhodou systému je, že můžete tento fakt promítnout do bodování otázek a tedy i do hodnocení výsledků testování. U každé otázky můžete nastavit, kolik bodů student obdrží za správnou odpověď. Takto tedy otázky získají různou váhu. Stejně tak hodnocení, záleží pouze na pedagogovi, jakou zvolí klasifikační stupnici. Známky pak mohou být rovnou zaznamenávány do elektronického klasifikačního archu, viz další kapitoly textu.

Příklady hlasovacích zařízení

Nyní se pokusíme podat přehled nejpoužívanějších a nejdostupnějších typů hlasovacího zařízení. Některá jsou na trhu dostupná již několik let, některá jsou spíše novinkou. Jak již bylo nastíněno u rozdílů v technologiích, některá hlasovací zařízení jsou levnější, některá jsou spíše investicí i v hodnotě několik desítek tisíc korun. Mezi hlavní výrobce hlasovacích systémů, na jejichž výrobky se zaměříme dále v textu, patří společnosti eInstruction a SMART Technologies. Společnost eInstruction vstoupila na trh v roce 1980 právě s nabídkou hlasovacího systému jako jejího prvního produktu. Její slavný průkopnický produkt CPS (Classroom Performace System) je stále jedničkou na trhu a je používán více než 5 milióny studentů po celém světě (eInstruction® Corporation, 2011). Oproti tomu společnost SMART Technologies se představila v roce 1991 se svým originálním produktem – interaktivní „SMART“ tabulí. Tyto tabule jsou dnes světovým lídrem, jsou používány více než 30 milióny žáků po celém světě. SMART vyrábí hlasovací systémy jako doplněk právě ke svým interaktivním tabulím.

Jelikož produkty těchto společností se výrazně liší, nejen funkcemi hlasovacích systémů, ale i softwarově, uvedeme nejprve přehled výrobků eInstruction a pak SMART Technologies.

 

Obr. 1 Hlasovací systémy eInstruction

Obr. 2 Hlasovací systémy SMART Technologies

Funkce a využití hlasovacího zařízení ve výuce

Jako každé interaktivní zařízení i hlasovací zařízení přináší do výuky mnoho výhod. Nejedná se pouze o výhody spojené právě s aktivním zapojením žáků, ale hlavně je zde mnoho výhod pro učitele, který může využívat nesčetně funkcí software, který používá spolu s hlasovacím zařízením. Obdobně pak může být hlasovací zařízení využíváno spolu s interaktivními tabulemi, stejně tak jako tablety, či podobná zařízení zvaná multimice. Možností jak vhodně aplikovat tyto pomůcky ve výuce existuje velké množství (Hubatka, 2008) a záleží jen na učiteli, kolik času věnuje přípravě a jak moc se spřátelí s výhodami jejich používání.

Jedním způsobem využití hlasovacích stanic je k objektivnímu a rychlému zkoušení dosažených znalostí žáků. Stačí jen pár minut na přípravu otázek, které učitel položí žákům a co je hlavní výhodou, ušetří si spoustu času, kterou by strávil opravováním. Šikovný software vyhodnotí výsledky okamžitě - jedná se o tzv. okamžitou zpětnou vazbu neboli Instant Feedback. Takto získáte výsledky nejen pro třídu, například ve formě grafů, ale i pro každého studenta jednotlivě.

Dále můžeme postupovat od získaných výsledků ke známkování. Systém umožňuje obodovat otázky, klidně můžeme i každé otázce přiřadit jiné bodové ohodnocení. Po zvolení klasifikační stupnice žáci automaticky získají známky, které učitel může zapsat do elektronického klasifikačního archu. Z historie pak může učitel pozorovat pokrok třídy i jednotlivých žáků.

Jednoduché kladení otázek nemusí sloužit pouze ke zkoušení či testování vědomostí. Důležitá je též kontrola a zjištění zpětné vazby o vědomostech žáků a pochopení nově vyloženého učiva. Můžeme tak zjistit, zda některý z žáků látku nepochopil, ale pokud bychom se pouze zeptali, tak by se sám nepřihlásil. V tomto případě totiž můžeme využít anonymního způsobu dotazování.

Hlasovací zařízení můžeme též využít k prostému upevňování učiva, které se tak stane zábavnější a atraktivnější. I prostý výklad učiva může být oživen doplňující otázkou či prostým výzkumem mínění.

Jak již bylo vícekrát zmíněno, důležitá je především interaktivita a sice aktivní zapojení žáků. Učitel musí brát v potaz, že výuka, zejména při výkladu nové látky, může být nudná či hůře pochopitelná a proto se musí snažit žáky zaktivizovat. 23 Další možností využití hlasovacích stanic je pro provedení různého hlasování, rozhodování či ankety. Zde může být použit opět anonymní způsob dotazování. Určitě nespornou výhodou je právě fáze opravování a vyhodnocování dotazníků – program automaticky sečte hlasy či názory a sestaví koláčové grafy.

Programy pro zpracování dat obsahují velké množství rozličných funkcí. Učitel si po vytvoření databáze může zadávat různé třídy, zapsat informace o žácích jako do třídní knihy. Stejně tak program může vést školní docházku. Dále je možné studentům zadávat domácí úkoly nebo skupinovou práci.

Žáci mohou hlasovat též jako skupina. Skupinová spolupráce ve třídách je velmi efektivní a stimuluje proces učení. Žáci mohou buď odpovídat za skupinu, nebo mohou být rozděleni do skupin, kde každý žák odpovídá samostatně, ale učitel pak porovná výsledky jednotlivých skupin. Tato „zdravá soutěživost“ může zvýšit zájem žáků (Horowitz). Prostřednictvím hry je vyvíjen určitý tlak na žáky, jejichž touha po vítězství zvyšuje jejich pozornost (Horowitz).

Skupinová spolupráce může být využívána i při zadávání domácích úkolů. Domácí úkoly mohou být žákům zadány na konci hodiny, přičemž další hodinu jsou pomocí hlasovacích stanic odevzdány správné odpovědi či řešení. Učitel má též možnost zadat data do elektronické třídnice. Ta může sloužit k zaznamenávání pokroku žáků, ale i k archivaci jednotlivých hodin (lekcí), možnost zadávání lekcí ve více třídách apod.

Obecně můžeme říct, že využití hlasovacího systému ve výuce představuje prvek moderního vyučování (Hubatka, 2008), které rozvíjí diskusi a zapojuje žáky do výuky.

Jaké může mít hlasovací zařízení naopak nevýhody?

Obr. 3 a 4. Ukázka použití hlasovacího systému ve výuce na SŠ (výuku vede autorka článku)

Závěr

„Pryč jsou doby, kdy jediným pomocníkem učitelova výkladu byla oprýskaná tabule a kousek křídy. Moderní technologie pronikají i do školství. … Díky dotacím z Evropské unie se navíc moderní technika stává dostupnou i pro malé školy.“ (Moderní vyučování, Interaktivní tabule, 2011) Článek, který uvedl časopis Moderní vyučování, zcela vyjadřuje situaci v současném školství. Moderní technologie nás obklopují na každém kroku, proto ani ve školství nesmíme usnout na vavřínech. Hlasovací zařízení je pouze jednou z mnoha moderních pomůcek, které mohou zpříjemnit vyučování, dodat výuce atraktivitu a motivovat žáky k lepším výkonům. Jak žáci reagují na novinky, jsem si mohla sama ověřit na vybrané střední škole. Nejen dle této zkušenosti, ale i obecně, můžeme posoudit kladný přínos této moderní vyučovací pomůcky.

Hlasovací systém je výbornou pomůckou pro zpestření výuky, pro navázání kontaktu s žáky, zapojení všech žáků bez výjimek, k získání okamžité zpětné vazby a v neposlední řadě k podpoření soutěživosti a motivaci žáků k lepším výsledkům. Do jaké míry využívání hlasovacích zařízení usnadní práci učitelům, nezbývá než ověřit postupem času. Je však odpovědností učitele chopit se příležitosti a dělat vše proto, aby jeho výuka byla pro žáky atraktivní a přínosná.

Kapitolu vypracovala: Milena Hlůžková, studentka FPE ZČU. Upravil: Jan Krotký, www.cdmvt.cz

Tento článek je výběrem z autorčiny závěrečné práce DPS. Součástí práce je aplikace hlasovacího systému na vybrané škole. O experimentu autorka informovala pomocí dalšího článku zveřejněném ve sborníku ze studentské vědecké konference Olympiáda techniky Plzeň 2010 (www.olympiadatechniky.zcu.cz)

Použitá literatura

DATA-VIDEO-MEDIA S.R.O., Hlasovací systémy. 2011 [online] [cit 2011-02-22] Dostupné z www:< http://www.datavideomedia.cz/b-akcni-set-pro-skoly-/b-interwrite-cps-ir-32-nahrada-za-iw-prs-32-hlasovacich-zarizeni-bezdratovy-t_2/>

Dostál, J. Mutlimediální, hypertextové a hypermediální učební pomůcky – trend soudobého vzdělávání. Časopis JTIE, č.2/2009, Olomouc, Vydala Univerzita Palackého, s.18-23, [online] [cit 2011-02-18], Dostupné z www:<http://www.jtie.upol.cz/clanky_2_2009/multimedialni_hypertextove_a_hypermedialni_ucebni_pomucky.pdf> ISSN 1803-6805

eInstruction® Corporation, About eInstruction, 2011 [online] [cit 2011-02-22] Dostupné z www:<http://www.einstruction.com/about-einstruction>

Horowitz M. H., Ph.D., Student Response Systems: Interactivity in a Classroom Environment. [online] [cit 2011-02-18] Dostupné z www:<http://www4.uwm.edu/ltc/srs/faculty/docs/HorowitzIBMSRS.pdf?>

Hubatka, M. Hlasovací zařízení ve výuce – SENTEO, TURNING POINT. 2008. [online] [cit 2011-02-22] Dostupné z www:<http://www.chytretabule.cz/hlasovaci-zarizeni-ve-vyuce-senteo-turning-point.a18.html>

Joosten, T., Kaleta, R.: Student Response Systems: A University of Wisconsin System , Study of clickers. EDUCASE Research Buletin 05/2007, University of Wisconsin – Milwaukee [online] [cit 2011-02-18] Dostupné z www:<http://www.fdi.vt.edu/Archive/content/instructional_content/2008/fall/clickers/Clickers-UWM-study.pdf>

Learning Technology Center, Student Response System: What is a Student Response System or Clicker? 04/2006, University of Wisconsin – Milwaukee [online] [cit 2011-02-18] Dostupné z www:<http://www4.uwm.edu/ltc/srs/>

Martínková, A. INTERAKTIVITA A JEJÍ VYUŽITÍ PŘI TVORBĚ UČEBNÍCH POMŮCEK VYUŽÍVAJÍCÍCH MOŽNOSTÍ I-TABULE, 2009, [online] [cit 2011-02-18] Dostupné z www:<http://edu.vsb.cz/interaktivni_tabule/_publikacni_cinnost/2008_2009/2009_06_25_Olomouc_ISBN_978-80-7220-316-1_monografieII.dil_CDstr333.pdf>

ŠEDIVÝ, NEJMODERNĚJŠÍ TECHNOLOGIE VE VÝUCE- CESTA KE 3D. mimořádné vydání Media4u Magazine X2/2010. [online] [cit 2011-01-15] Dostupné z www:< http://www.media4u.cz/meavz2010.pdf >. ISSN 1214-9187

Aktuality

19.11. 2014: Aktualizován harmonogram projektu NT
 
17.11. 2014: Projekt NT - Multimediální výuková technologie ve výuce - zde
 
17.5. 2014: ZDARMA - Kurzy pro žáky a učitele v rámci projektu Systematická podpora výzkumu a vývoje na ZČU
 
 
 
 
 

Náhodný obrázek

01