Doporučujeme

Časopis pro technickou a informační výchovu. ON-Line

Časopis pro podporu vzdělávání. ON-Line

Portál studijních a výukových opor katedry technické a informační výchovy PdF MU. ON-Line



Přihlášení

  ___           _____     _ 
|_ _| _ __ | ___| (_)
| | | '_ \ | |_ | |
| | | | | | | _| | |
|___| |_| |_| |_| _/ |
|__/
Enter the code depicted in ASCII art style.

Digitální fotoaparát

Kapitoly studijního textu:

Typy digitálních fotoaparátů

Důležité parametry a pojmy, na které je třeba při výběru sledovat

Možnosti připojení k počítači a ukládání dat

Doporučené výukové kurzy:

Návod pro práci s grafickým editorem Photofiltre

- V tomto návodu se seznámíte se základními možnostmi programuPhotofiltre. Photofiltre je aplikace pro retušování a editaci obrázků. Umožňuje například úplnou barevnou korekci obrázků, převod barevných obrázků na černobílé, obsahuje základní editační funkce a více než 100 filtrů pro efekty. Program také obsahuje prohlížeč obrázků a přímo spolupracuje se scanery a digitálními fotoaparáty. Program vhodný pro zpracování obrázků zachycených vizualizérem.

 

Čtyřmi kroky ke kvalitní digitální fotografii

- Tento výukový program vás provede procesem pořízení fotografie přes její úpravu až po její tisk. Autor vybrané postupy demonstruje pomocí volně šiřitelných programů. Ovládání editačních softwarů je vysvětleno pomocí populárních videoanimací a screenshotů. Některé, zejména teoretické části, jsou převzaty z odborných servrů zabývajích se fotografií a fotografickou technikou www.fotoradce.cz, www.digineff.cz, www.fotoroman.cz, www.fotoradce.cz - doporučujeme!

Doplňkové materiály:

Ukázky možností editace fotografie

Studenti didaktických technologií - fotogalerie

 

 
Techniky a pravidla fotografování (PowerPoint) - část 1, část 2

 

 
 

Úvod

Fotografie urazila od doby svého vzniku na konci 19. století dlouhou cestu. Můžeme říci, že po dlouhá desetiletí byla prakticky neměnná. Pro výrobu fotografií musel mít člověk buďto zvládnutou technologii výroby, nebo v druhém a častějším případě musel každý fotograf donést film do fotostudia a nechat z něj fotky vyrobit. Toto bylo náročné jak časově, tak často i finančně. Až vynález digitálního fotoaparátu přivedl fotografii masám. Už se nyní nemusíme trápit cenou za každé vyfotografované políčko filmu. Můžeme prostě fotit a poté si jednoduše nejlepší snímek vybrat. A proto se tedy pokusíme digitální fotografii v této práci věnovat.

Kapitola je tedy věnována spíše laikům z řad těch méně zkušenějších učitelů, kteří mají o tuto problematiku zájem. A fotografii by se dalo napsat mnoho stran a stále by ještě nebylo obsaženo vše. Proto se pokusíme sepsat jakousi příručku pro začátečníky, kdy po jejím přečtení by se měl čtenář orientovat v základních typech digitálních fotoaparátů, měl by znát jejich základní parametry a dle svých znalosti poté i vybrat správný typ nejvhodnější pro jeho vlastní využití.

 

Typy digitálních fotoaparátů

Jak tomu tak bývá, i v tomto oboru existují škatulky, do kterých můžeme zařadit jednotlivé druhy digitálních fotoaparátů. Nutno říci, že zatímco v analogové fotografii byl dlouho klid a existovaly prakticky pouze 2 základní typy – zrcadlovky a kompakty, v digitální fotografii tomu úplně tak není. S rozvojem nové techniky a či poznatků od uživatelů mnohdy vznikají úplně nové typy fotoaparátů. V poslední době například vznikly takzvané kompaktní fotoaparáty s výměnným objektivem, které se začínají prosazovat na úkor klasických DSLR fotoaparátů. Nyní si ale řekněme o různých typech něco podrobněji.

Digitální zrcadlovky

Jedná se prakticky o nástupce klasických zrcadlovek, jak je známe už z analogové fotografie. Nic se zde prakticky nezměnilo, až na to, že místo políčka filmu máme nyní elektronický čip. Tyto fotoaparáty jsou velice oblíbené u pokročilých amatérů či poloprofesionálů díky lepší obrazové kvalitě výstupu a celkové modularitě. Na těchto fotoaparátech jsou totiž výměnné objektivy. Toho využijeme pro získání co nejširšího spektra ohnisek. Od širokého (24mm) pro fotografování architektury a velkých objektů přes střední (kolem 50 mm) pro fotografování portrétů až po ohnisko velké (cca od 100 mm výše) pro fotografování vzdálených objektů. Každé ohnisko má své specifika, tudíž se každý objektiv opticky lépe přizpůsobí různým podmínkám. Navíc na objektivy můžeme dále připevnit další příslušenství, jako jsou filtry, předsádky apod. Samotný fotoaparát má navíc ližiny na externí blesk, který má větší dosah než interní. Z principu zrcadlovky, který spočívá v odrazu světla přes zrcadlo a hranol do optického hledáčku chápeme další výhodu a tou je to, že v hledáčku vidíme skutečný obraz, který poté bude i na fotografii. To přináší výhodu hlavně v horších světelných podmínkách (odraz slunce apod.). Nevýhodou je u těchto fotoaparátů větší velikost a váha a samozřejmě také cena, i když to dnes přestává být pravda. Další „nevýhoda“ může být větší počet funkcí a programů a z toho i plynoucí větší náročnost na ovládání a zvládnutí fotografických postupů a pojmů, jako je nastavení času závěrky, clony, hloubka ostrosti apod.

Obr. 1 Princip digitální zrcadlovky (převzato z http://www.fotografovani.cz/art/fozak_df/rom_flash2.html)

Pro pokročilejší fotografování bychom tento druh fotoaparátů určitě doporučili. Už jen, že je uživatel nucen se o fotografování naučit něco víc, aby byl schopen pořizovat pěkné snímky. Kdybychom měli doporučit vhodný fotoaparát, byl by to např. Nikon D3100 v kitu s objektivem 18 – 55, který dnes stojí kolem 14 000Kč. Toto dle našeho názoru plně postačující fotoaparát i pro opravdu pokročilé amatéry, který vydrží mnoho let. Navíc podtržený velice pěknou cenou.

Profesionální zrcadlovky

Jedná se o zrcadlovky mířené pro profesionály. Pohybují se řádově v desetitisících až statisících a cílem je zde dosáhnout kvality bez jakýchkoliv kompromisů. Pro běžného uživatele je zbytečné je pořizovat. Používají je např. reklamní fotografové, novináři, vědci apod. Mají mnohem lepší parametry u světelnosti objektivu, velikosti snímacího čipu, rozlišení, citlivosti atd. Zmínit můžeme např. Nikon D3x, který má rozlišení 24 MPx, citlivost až 6400 ISO a přibližnou cenu pouze těla cca 150 000 Kč.

Kompaktní fotoaparáty

Dají se označit jako fotoaparáty pro masy. Zpravidla se vyznačují malými rozměry, hmotností a jednoduchostí ovládání – většinou vše provádí automatika a ani si většinou mnoho parametrů ani sami nemůžeme nastavit. Většinou také neobsahují optický hledáček a mají velký LCD displej.

Běžnému uživateli vystačí na většinu fotografických úkonů. Musíme se ale smířit s horší obrazovou kvalitou plynoucí z levného provedení - horší a menší čip, který má díky tomu větší jasový i obrazový šum, dále také malý objektiv s menší světelností a optickými vadami (soudkovitost, vinětace,…) a ne naposled také horší ergonomie ovládání. To vše ale vyváží cena, rozměry a snadnost ovládání.

Chtěli bychom zmínit 2 zajímavé kompakty, které vyčnívají nad konkurencí - Olympus SZ-10 s rozsahem ohnisek 28 – 510 mm a cenou kolem 4000 Kč se řadí k tomu lepšímu, co lze v této třídě koupit. Velice dobrým fotoaparátem v této kategoriije i Samsung EX1, který má širokoúhlý objektiv 24 – 72 s výbornou světelností (1,8 – 2,4) a kvalitou. To vše za cenu pod 8000 Kč.

Obr. 2 Samsung EX1 (převzato z http://www.ifotovideo.cz/rubriky/foto/kompakty/samsung-ex1_3137.html)

Jakým způsobem můžete využít fotoaparát při výuce vy jako učitel/ka?

Ultrazoomy

To jsou v podstatě kompaktní fotoaparáty, které mají větší rozměry a váhu kvůli objektivu s větším zoomem. Většinou také mají více možností nastavení pokročilejších funkcí a někdy obsahují kromě displeje tzv. elektronický hledáček, který nám zobrazí obraz v hledáčku jako přes zrcadlovku, avšak místo skutečného obrazu promítaného přes hranol se nám zde zobrazuje obraz přes další malý LCD displej.

Vznikají dohady, co je ještě kompakt a co je už ultrazoom. Obecně se berou fotoaparáty jako ultrazoomy ty, které mají zoom větší než 10x. To znamená, že při počátečním ohnisku např. 28 mm mají rozsah 28 – 28*10 = 28 – 280 mm.

V poslední době pozoruji jev, kdy se všichni výrobci předhánějí ve velikosti zoomu (dnes až 26x) na úkor kvality výsledné fotografie. Ruku na srdce, kolikrát běžný uživatel užije takovýto zoom. Nehledě na to, že takové přiblížení už nikdo neudrží ani se stabilizátorem a musíme tedy fotit ze stativu, což dále snižuje mobilitu.

Jedním z velice kvalitních ultrazoomů je Nikon Coolpix P500 se zajímavých rozsahem 22,5 – 810 mm za cenu kolem 7500 Kč nebude jistě špatná volba i pro pokročilejší amatéry. Zároveň bychom ho pasovali jako ideálního kandidáta pro fotokroužek do školy hned vedle zrcadlovky.

Obr. 3 Nikon Coolpix P500 (http://reviews.photographyreview.com/nikon-coolpix-p500-superzoom-digital-camera)

Kompakty s výměnným objektivem

Obr. 4 Zástupci této nové kategorie (převzato z http://www.megapixel.cz/kompakty-s-vymennym-objektivem)

Kompakty s výměnným objektivem jsou novou kategorií, která se dnes začíná prudce rozvíjet. Fakticky se jedná o zrcadlovky bez zrcadla a hranolu. Z toho plyne, že díky tomu dosahují mnohem menších rozměrů a menší váhy, přičemž si současně zachovávají většinu výhod zrcadlovek, kterými jsou vysoká modularita, výměnné objektivy a dobrá obrazová kvalita.

Většinou mají fotoaparáty náhled přes LCD displej, ale k některým modelům je možnost zakoupit i hledáček, který se nasadí na ližiny pro blesk, takže s aparátem poté zachází prakticky stejně jako s dospělou zrcadlovkou.

Většina modelů má velký obrazový čip, který dovoluje větší hodnoty ISO a současně menší hladinu šumu a lepší obrazovou kvalitu. Manuální nastavení všech parametrů je samozřejmostí. Mým černým koněm v této kategorii je v současnosti Olympus E-PL 1 v kitu s objektivem 14 – 42 za cenu kolem 7000 Kč. Za fotoaparát těchto kvalit je to vynikající cena.

 

Důležité parametry a pojmy, na které je třeba při výběru sledovat

ZOOM

Zoom ve fotografii je celkem novinka. První objektiv s funkcí změny ohniska, tedy zoomu, se na trhu objevil až v roce 1932. A co to tedy zoom vlastně je? Je to vlastně možnost změny ohniskové vzdálenosti u jednoho objektivu – tudíž můžeme fotografovaný objekt oddalovat či přibližovat podle potřeby.

Obr. 5 Princip objektivu se zoomem (převzato z http://www.digimanie.cz/art_doc-34E3F1C48ED21A80C12574B4003A0E12.html)

Zoom má ovšem svá úskalí. Nic není ideální a u tohoto typu objektivu nám se zvyšujícím se ohniskem klesá světelnost objektivu. Navíc se o těchto objektivů projevují některé optické vady (soudkovitost na širokém ohnisku a poduškovitost na dlouhém). Ty eliminují další optické členy, což dále prodražuje cenu, hmotnost a rozměry objektivu.

Profesionální objektivy s dlouhým ohniskem (200 a více mm) stojí desítky až stovky tisíc, z čehož můžeme odvodit, jak je možné, že u tzv. ultrazoomových fotoaparátů máme ohnisko klidně i kolem 400mm. Je to samozřejmě na úkor kvality výsledné fotografie. Navíc snímací čip je malý, takže skutečné ohnisko je menší. Jenže ten má zase větší šum a dlouhé ohnisko má malou světelnost. Takže zde vidíte, že vždy jde o kompromis. Uživatel by se měl zamyslet, zda dlouhé ohnisko vůbec užije. Podle mého názoru a názoru i jiných odborníků fotograf mnohem více užije široká ohniska pro fotografování krajiny, architektury a portrétů. Bohužel pro nás je bohužel dnes v trendu nesmyslná honba za x-násobným zoom realitou. Proto to chce vybírat obezřetně. Dle našeho názoru je ideální rozsah zoomu od 24 do 140 mm. Takový rozsah stačí pro 85% všech fotografických situací. Takové parametry splňuje například dříve zmiňovaný kompakt Samsung EX1. Proto ho i doporučuji ke koupi. Je vidět, že se zde výrobce zamyslel.

Kapitola je relativně dlouhá, tak je na čase si na 5 minut odpočinout.

Citlivost a šum

Citlivost souvisí s časem expozice a clonou objektivu. Vyjadřuje tedy, kolik světla je objektiv schopný absorbovat za jednotku času při určité cloně. Znamená to tedy, že pokud zvýšíme citlivost 2x, bude nám při stejné cloně stačit ke správné expozici 2x kratší čas. Udává se většinou podle americké normy ISO 5800. Ve fotoaparátech se nazývá ISO a pohybuje se v rozmezí od 12 do 6400 (od nejmenší po největší).

Její zvětšení se fyzicky provádí prostým násobením hodnot ze snímače. Ovšem to přináší zároveň i velký problém – a tím je šum. Spolu se správnými daty z čipu se vynásobí i interference a nepřesnosti záznamu a těmi je práce šum. Ten nám poté degraduje výslednou fotografii.

Šum souvisí také s velikostí snímacího čipu a s rozlišením. Malý čip a velké rozlišení vyprodukují mnohonásobně více šumu a fotografie budou již při ISO 800 nekvalitní. Proto budeme-li fotografovat v hůře osvětlených prostorech, vybereme si fotoaparát s velkou světelností objektivu a s větším čipem, kde máme předpoklad menšího šumu při větší citlivosti. (Převzato z  http://www.digimanie.cz/art_doc-FF122408607327BAC1257736007B68B3.html) 

Obr. 6 Ukázky šumu při citlivosti ISO 80 a 3200 u kompaktu Samsung EX-1

Rozlišení Jednoduchá definice může být, že rozlišení je počet obrazových bodů (pixelů), ze kterých je fotografie složena. Logicky tedy čím více bodů, tím větší fotka o větším rozlišení nám vyjde – díky tomu si můžeme zobrazit větší výřezy při dobrých detailech. Rozlišení se může udávat buďto ve formátu A x B (1600 x 1200), což je počet bodů na řádek a sloupec, či se udává jedním číslem (např. 5MPix), což je počet pixelů (bodů) ve fotografii. Bohužel dnes je opět mezi výrobci v módě hon za megapixely, takže můžeme běžně vidět kompakty s 12 a více MPix. To nám ale nepřináší žádné velké výhody, protože kromě velkého místa, které fotky zabírají, je s nimi i pomalá manipulace a hlavně většinou obsahují šum již při malých hodnotách ISO kvůli malému čipu (velký je drahý). Proto to chce opět vybírat obezřetně a nenechat se nachytat marketingovým tahákem s velkým číslem rozlišení. I pro větší výřezy stačí bohatě 12 MPix. Na následující tabulce jsou doporučená rozlišení pro fotografie v určité velikosti.

Rozlišení

Jednoduchá definice může být, že rozlišení je počet obrazových bodů (pixelů), ze kterých je fotografie složena. Logicky tedy čím více bodů, tím větší fotka o větším rozlišení nám vyjde – díky tomu si můžeme zobrazit větší výřezy při dobrých detailech.

Rozlišení se může udávat buďto ve formátu A x B (1600 x 1200), což je počet bodů na řádek a sloupec, či se udává jedním číslem (např. 5MPix), což je počet pixelů (bodů) ve fotografii.

Bohužel dnes je opět mezi výrobci v módě hon za megapixely, takže můžeme běžně vidět kompakty s 12 a více MPix. To nám ale nepřináší žádné velké výhody, protože kromě velkého místa, které fotky zabírají, je s nimi i pomalá manipulace a hlavně většinou obsahují šum již při malých hodnotách ISO kvůli malému čipu (velký je drahý). Proto to chce opět vybírat obezřetně a nenechat se nachytat marketingovým tahákem s velkým číslem rozlišení. I pro větší výřezy stačí bohatě 12 MPix.

V následující tabulce jsou doporučená rozlišení pro fotografie v určité velikosti:

Velikost fotografie (cm)

10 x 15

13 x 18

15 x 20

18 x 24

21 x 28

Rozlišení (Mpix)

3

4

5

6

8

Světelnost

Zde je zbytečné, abychom se trápili nějakým nesrozumitelnými fyzikálními definicemi. Objektiv můžeme přirovnat například k oknu, co máme doma. Tím také vniká dovnitř světlo. A čím větší a čistší okno máme, tím světlejší místnost je. A stejné je to i u objektivu. Čím lepší a dokonalejší konstrukci má, tím více světla jím pronikne a my potřebujeme kratší expoziční čas. Světelnost se udává ze základního clonového čísla (udává, kolikrát se vejde průměr vstupní pupily do ohniskové vzdálenosti objektivu) a většinou se pohubuje od 1 do 7, přičemž čím menší hodnota, tím lepší světelnost.

Když se podíváme na náš kompakt Samsung EX-1, ten má při rozsahu ohnisek 24 – 72mm světelnost 1,8 – 2,4, což jsou velice dobré hodnoty a to nejen na kompakt. Ultrazoomy mají na velkém ohnisku světelnost klidně i 6,5 a z toho plyne, že již musíme radikálně zvyšovat citlivost čipu a zároveň prodlužovat expoziční čas, což nám vytvoří většinou rozmazané fotografie, pakliže nefotíme ze stativu.

Vyvážení bílé

To je problém fotografie již od nepaměti. Z definice ideálního světla víme, že ideální světlo je takové, které má se zastoupením všech vlnových délek ve výsledku bílou barvu. To jsou ale ideální podmínky. Skutečnost je zcela jiná. V přírodě i v různém prostředí je barevná teplota jiná. Barvy vnímáme jinak např. u umělého žárovkového světla, pod zářivkou, na slunci či ve stínu pod mrakem. Mozek se tomu umí přizpůsobit. Fotoaparát už tolik ne. Proto se s vyvážením teploty barev orientuje podle bílých bodů na fotografii. Pokud tam žádná bílá není, mohou nastat problémy. Naštěstí na to jsou ve fotoaparátu připravené barevné profily. Takže když nefunguje automatické nastavení, které je dnes většinou spolehlivé, musí nastoupit uživatel a zvolit prostředí ručně (například pro počasí pod mrakem, zářivkové osvětlení, žárovku, portrét pro nastavení správné barvy pleti atd.).

Nastavení bílé na digitálním fotoaparátu - důsledky

Obr. 7 Příklady správného a špatného nastavení bílé barvy (převzato z http://www.fotografovani.cz/art/fotech_df/vyvazeni-bile-barvy.html)

Jakým způsobem můžou využít fotoaparát při výuce žáci?

 

Možnosti připojení k počítači a ukládání dat

Paměťové karty

Většina dnešních digitálních fotoaparátů používá pro ukládání dat paměťové karty typu SD. Olympus dříve prosazoval karty XD, ale už před pár lety přešel jako ostatní výrobci na SD. Někteří jiní výrobci používali ještě karty typu Compact Flash, ale to už se také stává minulostí. A to je jedině dobře, neboť čím méně je technických standardů, tím lépe pro nás uživatele. Karet SD jsou dnes 4 základní druhy:

  • SD – starší typ karet, dnes v pozadí, max. velikost 2GB, pomalejší zápis i čtení
  • SDHC – dnes nejrozšířenější, rychlejší zápis i čtení (cca 10 MB/s), kapacita od 4GB do 64GB
  • SDXC – nový typ s větší hustotou dat – větší kapacita – až 128GB
  • microSD (-HC, -XC) – stejné parametry jako předchozí karty, mají ale menší rozměry pro mobilní zařízení, jinak jsou přes adaptér vzájemně kompatibilní

Připojení

V dnešní době se prakticky nemůžete setkat s fotoaparátem, který by neměl možnost propojení s počítačem přes konektor USB. Většinou to bývá realizováno kabelem miniUSB – USB.

Obr. 8 Konektor miniUSB na fotoaparátu (převzato z http://jnp.zive.cz/jak-pripojit-digitalni-fotoaparat-k-pocitaci)

Moderní fotoaparáty mají také analogové výstupy obrazu pro televizory, abychom si mohli fotky prohlédnout na velké obrazovce. Ty bývají většinou realizovány přes analogové konektory typu jack 3,5mm ve fotoaparátu a Cinch (kompozitní video) na televizoru. Na těch lepších se vyskytuje konektor HDMI pro vysoce kvalitní digitální propojení.

Obrazové formáty uchovávání obrazových dat

 

Závěr

Zhodnoťte, kdy byste preferovali "zrcadlovku" a kdy vám postačí fotoaparát kompaktní.

Kapitolu vypracoval: Aleš Křivánek, student FPE ZČU. Upravil: Jan Krotký, www.cdmvt.cz

 

Použitá literatura a zdroje

1. NEFF, Ondřej. Tajná kniha o digitální fotografii. Aktualiz. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 192 s. ISBN 80-251-0220-3

2. LINDNER, Petr. Velká kniha digitální fotografie. 3. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008, 271 s. ISBN 978-802-5120-057.

 


Ukázky různých úprav a využití

 

Využití fotografie textové předlohy v prezentaci - alternativa skeneru

 

 

Studenti didaktických technologií - fotogalerie

Žáci ZŠ při tvorbě animace z digitálních fotografií

 

 

Aktuality

19.11. 2014: Aktualizován harmonogram projektu NT
 
17.11. 2014: Projekt NT - Multimediální výuková technologie ve výuce - zde
 
17.5. 2014: ZDARMA - Kurzy pro žáky a učitele v rámci projektu Systematická podpora výzkumu a vývoje na ZČU
 
 
 
 
 

Náhodný obrázek

11