Doporučujeme

Časopis pro technickou a informační výchovu. ON-Line

Časopis pro podporu vzdělávání. ON-Line

Portál studijních a výukových opor katedry technické a informační výchovy PdF MU. ON-Line



Přihlášení

  ____    _                   __  __ 
/ ___| | |__ _ __ ___ | \/ |
\___ \ | '_ \ | '_ ` _ \ | |\/| |
___) | | | | | | | | | | | | | | |
|____/ |_| |_| |_| |_| |_| |_| |_|
Enter the code depicted in ASCII art style.

Interaktivní prvky v prezentaci - rozbor prací

Před časem byly na tomto servru zveřejněny výsledky průzkumu interaktivních prezentací spolu s ukázkami typů různých interaktivních aktivit. Tento článek přináší některé další zajímavé detaily a zjištěné skutečnosti. Průzkum se realizoval na vybraném množství seminárních prací studentů různých typů didaktických technologií na KAT FPE ZČU.

CHARAKTERISTIKA PREZENTACÍ

Didaktické a informační technologie se vyučují na katedře Technické výchovy pedagogické fakulty ZČU. V předmětu se většinou budoucí učitele připraví na práci s nejmodernější didaktickou technikou. Absolvent tohoto předmětu pak umí využívat a pracovat s touto technikou a za její pomoci dovede připravovat moderní pomůcky pro svoji výuku. Svoji připravenost studenti demonstrují vytvořením seminární práce ve formě interaktivní prezentace s těmito požadavky:

  • téma a charakter práce odpovídá zaměření a oboru studenta, případně je v souladu s RVP,
  • rozsah práce je omezen využitím prezentace v jedné vyučovací jednotce,
  • s vytvořenou prezentací budou moci aktivně pracovat žáci i učitel.

Zadání prací a jejich realizace proběhla v průběhu dvou semestrů roku 2008. Práce tvořili studenti didaktických technologií zejména ze studijních programů Učitelství pro první stupeň ZŠ, Učitelství pro 2. stupeň ZŠ a Učitelství pro střední školy. Celkem bylo do rozboru přijato 196 prací. U interaktivních prezentací byly zjišťovány tyto údaje:

1) tématická oblast,
2) rozsah práce,
3) datová velikost,
4) objem hypertextových odkazů, audio a video prvků,
5) druhy a počet použitých aktivit,
6) grafické zpracování (není součástí článku).
 

CHARAKTERISTIKA AKTIVIT

Jak už bylo předesláno v úvodu, lze všechny používané aktivity začlenit do skupin. Primárním dělení je na základní, doplňkové a pokročilé. Základní aktivita využívá základní nástroje interaktivních systémů a je sama ze svého principu schopna vytvořit kompletní interaktivní cvičení. Pokročilá aktivita vyžaduje přítomnost dalšího média (zvuku, videa, animace), pokročilejších editačních nástrojů nebo komplikovanějších řešitelských postupů. Doplňková aktivita doplňuje některou ze základních nebo pokročilých aktivit a sama o sobě nemívá využití.
Uvedené tři skupiny aktivit můžeme rozdělit dále podle typu činnosti, kterou využívají. Pojmenování těchto aktivit bylo z praktických důvodů zvoleno právě podle uvedených činností. Obrazové ukázky typických aktivit jsou k dispozici na portálu CDMVT.

Tab. 1. Rozdělení interaktivních aktivit
 

ROZBOR PRACÍ

Pro vysledování určitých rozdílů byla data zpracovávána s ohledem na studijní program autora (1. st., 2. st., SŠ). Celkové množství vzorku odpovídá číslu 196. Z toho 37 prací připadá na autory z programu Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, 67 prací na autory z programu Učitelství pro 2. stupeň ZŠ a 92 prací na autory z programu Učitelství pro střední školy. V drtivé většině případů se jednalo ještě o studenty dlouhých magisterských studií ve 3. a 4. ročníku.

Tématická oblast

Všechny prezentace byly rozděleny do několika vybraných tématických oblastí. Tyto oblasti korespondují s odborným zaměřením autora. Práce byly členěny do těchto oblastí:

1) práce přírodovědného charakteru (matematika, fyzika, biologie…),
2) práce společenskovědního charakteru (psychologie…),
3) práce charakteru uměleckého (výtvarné, hudební…),
4) práce zaměřené na techniku a výpočetní techniku,
5) práce zaměřené na český jazyk,
6) práce zaměřené na cizí jazyk,
7) práce zaměřené na sport.

Graf č. 1 Práce studentů učitelství pro 1. stupeň ZŠ

Graf č. 2 Práce studentů učitelství pro 2. stupeň ZŠ

Graf č. 3 Práce studentů učitelství pro střední školy


Rozsah práce

Při zadání úlohy nebyl rozsah práce prakticky přesně zadán. Interaktivní prezentace měla sloužit jako pomůcka na konkrétní hypotetickou vyučovací hodinu (jednotku). Při vyučovací hodině není žádoucí a vhodné po celou dobu výuky pracovat jen s interaktivní tabulí. Vytvořená prezentace a výuka za pomoci interaktivní tabule by měla být jen doplňkem a zatraktivněním výuky běžné. Měla by zprostředkovat to, co my nemůžeme jinými postupy dosáhnout nebo dosáhneme, ale po překonání jistých technických obtíží. Rozsah práce samozřejmě závisí na konkrétním obsahu, ovšem můžeme říci, že pokud by vytvořená prezentace měla být jen tím zmiňovaným aktivním doplňkem výuky, tak by samotný systém výuky neměla příliš narušit. To znamená, že optimální prezentace pro jednu vyučovací jednotku a jedno téma by měla obsahovat například 2-5 aktivit, případně několik teoretických snímků. Pro zmapování rozsahu práce jsem stanovil několik rozsahových skupin a sledoval četnost.

Graf č. 4 Četnost počtu stran prezentací ve stanoveném rozsahu.

Z grafu je patrné, že podstatná většina autorů zvolila dle mého názoru ideální fyzický rozsah práce. Z rozboru prací nadále vyplývá i skutečnost, že struktura práce odpovídá dělení na úvodní snímek, teoretickou část, interaktivní aktivity a závěrečný snímek. Při zkoumání rozsahu práce jsem nebral v úvahu obory ani zaměření autorů.

 

Datová velikost

Datová velikost souboru je zajímavým ukazatelem zvládnutí práce s audiovizuálními soubory a s rastrovou grafikou. Při špatném zvolení výstupních a vkládaných formátů či metod komprese velikosti souborů prezentace neúměrně narůstají. Z grafu vidíme, že 61% autorů se dostalo se svojí prací do skupiny velikostí do 10 MB, což je prakticky ideální stav. 26% autorů mělo práci v rozsahu 10-20 MB. Zde se jednalo o prezentace většího rozsahu nebo o četnější využívání právě multimediálních souborů. 13 % prací bylo zbytečně datově velkých. Na vině bylo především použití rozměrově nevhodných fotografií a souborů. Dvě práce dosáhly i extrému 100 a 400 MB kvůli nevhodně komprimovanému videu.

Graf č. 5 Četnost prací v závislosti na datové velikosti.

 

Objem hypertextových odkazů, audio a video prvků

Šetření proběhlo i v oblasti multimediálních prvků a hypertextových odkazů na vnější zdroje. Tabulka 2 ukazuje počty jednotlivých prvků v závislosti na studovaném programu a zároveň uvádí přepočet počtu využitých prvků na jednoho studenta.

Tab. 2. Počet prvků audia, videa a odkazu celkem a na jednoho studenta.

Z tabulky je patrný nízký zájem o využívání uvedených prvků. Naprosto nedostatečně využívala dané prvky paradoxně skupina studentů v programu pro 1. stupeň ZŠ. Existovala zde dokonce celá řada prací naprosto bez aktivního prvku (A/V/O). Naopak u skupiny s programem Učitelství pro 2. stupeň můžeme alespoň statisticky říci, že u každé prezentace jsme našli průměrně 1,21 audio prvku. Prakticky podobné hodnoty, ale s menšími rozdíly bychom našli i u třetí skupiny studentů. Z výsledků je patrno, že zde existují jisté rezervy v tvorbě a editaci interaktivních prezentací.
Ve výukovém procesu je vhodné na žáka působit tak, aby využíval co možná nejvíce svých smyslů. Díky interaktivní tabuli může být žák nebo student při hodině sám aktivní. Obrovskou výhodou interaktivní tabule je to, že my můžeme snadno, efektivně a rychle reagovat na změny ve výuce. Vidíme například, že žáci projevují o něco zvýšený zájem, klikneme tedy na připravené odkazy a tím upozorním na další materiály a fakta třeba na internetu. Využitím videa nebo audia máme vše rovnou snadno a rychle k dispozici. Nemusíme disponovat televizí, rekordérem nebo přehrávačem.
 

Druhy a počet použitých aktivit

Přehled druhů a počtu používaných aktivit je zajímavým faktorem, který nám mimo jiné zobrazí vhodnost konkrétních aktivit při použití v různě zaměřených prezentacích. Se složitostí aktivity také klesá její aplikovatelnost. Šetření bylo provedeno i v závislosti na studijním programu autora.



Graf č. 6 Četnost jednotlivých aktivit u prací studentů všech třech studijních programů.

Z grafu je patrná četnost využití jednotlivých druhů aktivit v prezentacích. Evidentně nejpoužívanější aktivitou jsou dopisovačky, což souvisí s jejich jednoduchostí a vysokou využitelností. Mezi nejméně využívané aktivity patří prakticky celá skupina v pravé části grafu. V této části grafu se nachází aktivity buďto doplňkové nebo pokročilé a tudíž náročnější na zpracování a realizaci. Čísla nad sloupci ukazují konkrétní počet udávaných aktivit.
Zajímavý je také počet aktivit vztažený na jednoho studenta a studijní program. Na jednoho studenta programu Učitelství pro 1. st. ZŠ připadá 6,5 aktivity na prezentaci. Na studenta Učitelství pro 2. st. už připadá jen 4,1 aktivity v každé prezentaci a na studenta Učitelství pro Střední školy dokonce jen 3,4 aktivity. Z těchto údajů je patrný jistý pokles, který souvisí primárně s věkovým profilem cílové skupiny, pro kterou byla prezentace určena.
Rozbor studentských prací z důvodu použitých aktivit je v tomto článku stěžejní, neboť na jeho základě bylo stanoveno rozdělení samotných aktivit a jejich následná definice. Další informace jsou k dispozici na webu CDMVT.

 

ZÁVĚR

Z rozboru studentských prací můžeme vyčíst, kde jsou ve výuce didaktických technologií ještě slabiny a na tyto fakta následně reagovat. Studenti v době realizace svých návrhů měli k dispozici zejména možnost konzultace při hodinách v laboratoři didaktických technologií nebo sérii většinou statických studijních materiálů na portálu pro podporu výuky CourseWare (2). V roce 2008 spoluřešila katedra Technické výchovy (KAT) rozvojový projekt MŠMT pod názvem Učitel 08. Šlo především o zkvalitnění vysokoškolské přípravy budoucích učitelů. Jedním z mnoha výstupů byla i realizace podpůrného portálu, zabývajícího se hlavně didaktickými technologiemi a interaktivní výukou. Portál se pomalu rozrůstá, na jeho obsahu se podílí i studenti KAT. Součástí portálu jsou i návody pro práci se zařízením a různými editačními programy, například pro střih videa, zvuku, tvorbu animací atd. Tento druh elektronické podpory by měl mít pozitivní efekt na další generaci interaktivních prezentací, vznikajících nejen pod vedením autora článku.

[1] KROTKÝ, J. WorkSpace - nástroj multimediální a interaktivní výuky. In XXVI. mezinárodní kolokvium o řízení vzdělávacího procesu zaměřené k aktuálním problémům vědy, výchovy, vzdělávání a rozvoje tvůrčího myšlení. Brno : Univerzita obrany, 2008. s. 1-6. ISBN 978-80-7231-511-6
[2] Elektronická podpory výuky na ZČU [online]. 2. 2. 2009 Dostupné z <http://www.portal.zcu.cz >.

 

conor

 

 

Aktuality

19.11. 2014: Aktualizován harmonogram projektu NT
 
17.11. 2014: Projekt NT - Multimediální výuková technologie ve výuce - zde
 
17.5. 2014: ZDARMA - Kurzy pro žáky a učitele v rámci projektu Systematická podpora výzkumu a vývoje na ZČU
 
 
 
 
 

Náhodný obrázek

200906101806_IMG_4178 (800 x 600)