Doporučujeme

Časopis pro technickou a informační výchovu. ON-Line

Časopis pro podporu vzdělávání. ON-Line

Portál studijních a výukových opor katedry technické a informační výchovy PdF MU. ON-Line



Přihlášení

             _           _____
_ __ | | __ _ |__ /
| '__| _ | | / _` | / /
| | | |_| | | (_| | / /_
|_| \___/ \__, | /____|
|_|
Enter the code depicted in ASCII art style.

Videokamera v praxi učitele netechnických aprobací – vyhodnocení dotazníku

Před nedávným časem byl na webu CDMVT zveřejněn odkaz na on-line výukový kurz základů digitálního videa. Tento kurz je součástí praktické části diplomové práce "Zpracování digitálního videa - tvorba výukových filmů".
 
Součástí této praktické části bylo i nasazení kurzu do výuky a ověření jeho výstupů. Ověření bylo provedeno v rámci předmětu Didaktická technologie, který je zajišťován Katedrou technické výchovy ZČU. Předmět je určen pro studující učitelství netechnických aprobací a jeho cílem je seznámit studenty s audiovizuální technikou používanou na školách, hlavně praktickou formou. Jedním z probíraných témat je i práce s videokamerou. Studenti dostali k dispozici tento výukový program, který tak plnil výkladovou funkci i byl určitým návodem pro práci s videokamerou a softwarem. Poté si mohli pomocí technických prostředků učebny multimediální techniky KAT (videokamery, stativy, počítače s editačním softwarem) vyprodukovat vlastní krátký film. Výsledkem jejich snažení, tedy mimo seznámení s videokamerou a softwarem, byl i krátký klip.
Součástí ověření kurzu v praxi byl dotazník, jehož výsledky jsou tématem tohoto článku. Zjišťování údajů bylo provedeno on-line formou pomocí specializovaného webu SurveyMonkey.com, který se zabývá tvorbou dotazníků a poskytuje pokročilé funkce pro jejich vyhodnocení. Dotazník se skládá ze dvou částí. V první jsou zjišťovány údaje o respondentovi, tedy jeho aprobace a vstupní znalosti před započetím kurzu. Druhá část se týká úrovně samotného kurzu a využití videokamery ve školní praxi. Zajímal jsem se hlavně o srozumitelnost textu a doprovodných multimediálních prvků pro amatéry, což je u výukového kurzu samozřejmě velmi důležité. Jelikož je tato aplikace kurzu určena budoucím pedagogům, zajímaly mne i výhledy na použití videokamery v praxi. Dotazník tedy tvoří i subjektivní sondu do znalostí této problematiky u studujících netechnických aprobací na FPE a zkoumá jejich celkový postoj k aplikaci audiovizuální techniky v pedagogické praxi.
 
Vyhodnocení dotazníku

První část dotazníku (otázky 1 až 4) se týká osoby samotného respondenta a jeho znalostí výpočetní techniky, které jsou pro editaci videa na počítači důležité.
 
Otázka č. 1 – Vaše pohlaví?
Mezi respondenty byla převaha žen (83%), což je určeno i převažujícími aprobacemi. Podle odpovědí jednotlivých respondentů se nepotvrdilo zažité klišé, že se ženy více bojí práce s technikou a počítači. Odpovědi na jiné otázky byly vyrovnané a spíše se velmi mírně lišily podle jednotlivých aprobací než podle pohlaví. Celkem se tedy dotazníkového šetření zúčastnilo 54 respondentů. Druhou část od otázky číslo 5 výše, týkající se samotného programu, však vyplnilo jen 47 respondentů.
 
Graf 1 - pohlaví respondentů
 
Otázka č.2 – Oborová kombinace, kterou studujete.
Jednoznačně nejvyšší zastoupení mezi respondenty měli studentky Učitelství pro MŠ, kterých bylo 43%. Zástupců jiných aprobací bylo již mnohem méně, převažovaly hlavně lingvistické a umělecké předměty jak pro ZŠ, tak SŠ a také sport a psychologie. Z údajů je tedy vidět, že studenti kurzu byly pestrou směsicí pedagogů z různých stupňů škol a tím i různého přístupu k dětem a pojetí výuky vůbec. Co je však překvapením je to, že se výrazně nelišili odpovědi studujících Učitelství pro MŠ od například studujících Učitelství pro SŠ. To samé platí o názoru k využití videokamery a subjektivního pohledu na své znalosti práce na počítači.

Graf 2 - studované aprobace respondentů
 

Otázka č. 3 - Ohodnoťte prosím, jak dobrý(á) jste v těchto činnostech.
Tato výběrová otázka měla za cíl zjistit jak jsou na tom studenti s některými dovednostmi, které jsou vcelku důležité a využitelné i při zpracovávání videa. Předně je to základní ovládání počítače a práce se soubory, zde problém nespatřuje nikdo ze studujících. To samé platí i o práci na Internetu a vyhledávání informací. Dá se říci, že tyto kompetence dnes patří k obecnému vzdělání a je tedy jen dobře, že je studující (alespoň podle svého subjektivního názoru) ovládají. Horší je to již u specifičtěji zaměřené činnosti, jako je úprava fotografií a nejhorší u úpravy hudby. Studentky uměleckých předmětů, které vyplnili dotazník, prý s úpravou obrazu a zvuku na počítači nemají problémy, což je samozřejmě jen správně.

Graf 3 - zkušenosti s počítačem
 

Otázka č. 4 – Pracoval(a) jste někdy před studiem tohoto kurzu s videokamerou?
Jasně formulovaná otázka s jasným výsledkem. Většina respondentů (72%) již někdy s videokamerou pracovala a 15% ji dokonce vlastní, což může, ale nemusí, znamenat určité vstupní znalosti od této skupiny.

Graf 4 - zkušenosti s videokamerou
 

Otázka č.5 - Výuka formou distančního výukového programu se Vám jeví jako:
Otázka se týká hlavně přístupu k distanční výuce jako takové. Každý z respondentů se s ní musel v rámci svého VŠ studia již setkat a během studia pedagogicko-psychologických disciplín i udělat svůj názor. Výsledky mluví ve prospěch distanční výuky. Třetina respondentů vidí výhody distanční výuky spíše ve spojení s kontaktní výukou, většinou se jednalo o studentky Učitelství pro MŠ a 1. stupeň ZŠ, kde je samozřejmě použití výukových kurzů v pedagogické praxi nemožné nebo problematické. Distanční vzdělávání tak lze logicky chápat spíše jako prostředek vlastního studia, než jako prostředek pro práci s malými dětmi.

Graf 5 - názor na distanční výuku
 
 
Otázka č.6 - Jak dlouho jste procházel(a) výukový program Video pro každého?
Je evidentní, že počet textu a i samotná délka animací v kurzu si vyžaduje delší studium než je půl hodiny. Ovšem je mi jasné, že ne každého problematika tolik zajímá, aby jí věnoval tolik času a radši se vyzkouší práci s videokamerou rovnou metodou pokus-omyl. Většina respondentů kurz spíše prolétla, nezbývá než doufat, že si z něj něco odnesli. Můj dík tak může patřit dvěma studentům, které kurz zřejmě natolik zaujal, že ho dle svého vyjádření pročítali více než hodinu.

Graf 6 - délka studia výukového programu
 

Otázka č. 7 – Délka textů v kurzu se Vám jeví jako:
Délka textu bývá většinou v učebních textech problémem, při tvorbě výukového programu jsem se snažil velice obsáhlou problematiku co nejvíce zestručnit a předkládat jen to, co je pro amatéry dle mého názoru důležité a text doprovázet ve velkém množství obrázky a doprovodnými multimédii. 89 % respondentů mi dalo za pravdu, což jsem samozřejmě rád.

Graf 7 - délka textů ve výukovém programu
 

Otázka č. 8 - Výukový program Video pro každého byl pro Vás:
Pro 85 % respondentů byl výukový kurz přínosem, což mírně kontrastuje s krátkou dobou, co výukový test pročítali, jelikož drtivá většina jeho studiem strávila méně než jednu hodinu. Pokud se podíváme na strukturu předchozích zkušeností s videokamerou (otázka č.4), tak odpověď na tuto otázku souvisí i s odpovědí na otázku číslo osm. Jelikož se 28% procent respondentů naučilo něco nového, tak i ze struktury odpovědí jde hlavně o ty respondenty, kteří s kamerou nikdy nepracovali. Ti co jí vlastní, nebo už s ní alespoň jednou zacházeli si jen upevnili předchozí kompetence v práci s kamerou a mohu spekulovat, že hlavně při práci ve střihovém programu. Patnáct procent respondentů kurz nezaujal, je však zajímavé , že se jednalo hlavně o respondenty, kteří hodnotí svoje znalosti práce na počítači (otázka č. 3) jako bezproblémové.

Graf 8 - názor na výukový program
 

Otázka č. 9 – Prosím ohodnoťte, jako nastávající učitelé, didaktickou stránku výukového programu.
V této otázce jsem kolegy budoucí pedagogy požádal, aby zhodnotili výukový kurz po didaktické stránce. Zajímala mne jak snadná srozumitelnost textových a obrazových informací, tak i dobrá přehlednost a intuitivnost ovládání. Co se týče navigace, vhodnosti a počtu obrázků, videí i animací byly tyto součásti vnímány jako vhodně použité, případně s jednotlivými výhradami. Jedinými oblastmi, kde byly respondenty spatřovány jisté problémy byla přístupnost pro handicapované a srozumitelnost textů pro laika. Co se týče přístupnosti pro zrakově postižené, uvědomuji si, že web plně nevyhovuje doporučení pro tvorbu webů Blind friendly web, hlavně co se týče kontrastu některých prvků, kód stránky je však dobře čitelný i pro čtečky obsahu a veškerý text lze zvětšovat prostředky webového prohlížeče.
Součástí otázky bylo i pole, kde mohl respondent zanechat otevřenou odpověď na otázku co se mu v kurzu líbilo či naopak nelíbilo. Možnosti využili čtyři respondenti, kteří kladně hodnotili názornost a vhodnost videoukázek doplňujících text.

Graf 9 - didaktická stránka výukového programu
 

Otázka č. 10 – Předpokládáte, že ve své pedagogické praxi využijete videokameru? Počítejme s tím, že škola je potřebnou technikou vybavena. K jakým účelům by jste ji využil(a)?

Jednou věcí je znalost práce s videokamerou, druhou je ovšem ochota jí při své práci používat. Jak je vidět na grafu, odpovědi jsou dost odlišné, tak jak je odlišný i pohled na využití techniky na školách. Důležité je také říci, že respondenti studují humanitně zaměřené obory a tedy práce s technickými prostředky je jim více cizí než učitelům přírodovědných či technických oborů. Pro využití videotechniky žáky při školních projektech je drtivá většina respondentů. Naopak více než polovina respondentů by nerada natáčela vlastní výukové pořady pro žáky, zřejmě tedy přenechají práci odborníkům a sáhnou po již hotové nabídce vzdělávacích pořadů pro školy, což nelze jinak než plně chápat. Co mne však velmi překvapilo je relativně kladný přístup k natáčení žáků a dále jejich hodnocení podle záznamu. Zde jsem očekával více záporných odpovědí. Přeci jen ochrana soukromí žáků je v poslední době velmi sledovaným tématem – použití audiovizuální techniky a případné skladování nebo distribuce takových záznamů může být eticky i právně sporné. Šest procent respondentů nezaujalo k této problematice žádný postoj. Pokud si všimneme záporných odpovědí, tak s výjimkou otázky o použití videotechniky žáky při projektové výuce, se počet těchto odpovědí pohybuje kolem 20%. Při pohledu na dotazníky se jedná o ty samé respondenty, které problematika videa nezajímá a radši by tedy manipulaci s videokamerou a tvorbu filmů přenechali jinému kolegovi na škole. Lze se jen domnívat, že by to měl být např. učitel ICT nebo jiný techničtěji zaměřený člen sboru.

Graf 10 - využití videokamery v praxi
 

Autor:
Bc. Miroslav Vild
KAT FPE ZCU
30.3. 2010
 

 

Aktuality

19.11. 2014: Aktualizován harmonogram projektu NT
 
17.11. 2014: Projekt NT - Multimediální výuková technologie ve výuce - zde
 
17.5. 2014: ZDARMA - Kurzy pro žáky a učitele v rámci projektu Systematická podpora výzkumu a vývoje na ZČU
 
 
 
 
 

Náhodný obrázek

200906101802_IMG_4144 (800 x 600)